Jsou to pro mě, i když si to ne vždy úplně uvědomuji, taková hezká malá zastavení, která mě na jednu stranu povznáší, ale současně i vrací nohama na zem. Je to o každodenním hledání, nalézání a nastavování si (ale i na naší planetě Zemi) rovnováhy mezi hmotou a duchem (energii). Ano o tom to asi celé je: nalézat, vyvažovat a především žít a užívat si tu křehkou rovnováhu života. Krásné uvědomění, že jenom toto stačí a je to dokonalé. Někdy hodně těžké a současně krásné, proto to však nemusí a ani nemůže být hned. Je to proces, cesta životem. A já už vím, fakt vím (no někdy mi to zase chvilku trvá, než mi to pak – i díky tobě - dojde), že záleží jen a jen na mě, jaká ta cesta je a s kým a s čím se na ní potkávám.

LENI, JSEM TI OPRAVDU MOC VDĚČNÁ A DĚKUJI TI I ZA VŠECHNA NAŠE PŘÍŠTÍ SETKÁNÍ.

S úctou, respektem a lásku.

Renata“