Energie – Jak ji získáváme a jak ji ztrácíme?

Energii ztrácíme, když:

Říkáme „ano“, když se nám chce říci „ne“.
Usmíváme se, místo abychom plakali.
Neodpočíváme.
Přemlouváme sami sebe, abychom ještě chvilku vydrželi, místo abychom dali najevo, že není jasné „kvůli jakému zářivému cíli bychom měli trpět“.
Urážíme se, místo abychom někoho požádali o to, co potřebujeme.
Nezabýváme se svými věcmi.
Někdo je naprosto nezajímavý, ale my se s ním z jakýchsi vymyšlených důvodů stále stýkáme.
Lidé blízko nás většinu času hovoří o něčem negativním.
Bavíme se příliš mnoho o politice, vysokých cenách, zácpách na silnicích apod.
Intrikujeme.
Často a emotivně vyprávíme o tom, jak žijí jiní.
Děláme nezajímavou práci, která nás omrzela.
Bojíme se.
Čekáme, že někdo přijde (Ježíšek, princ, nová vláda) a náš život se změní.
Nadáváme si, pokládáme se za nehodné, nešikovné, za smolaře.

Energii získáváme, když:

Se seznamujeme s novými lidmi.
Získáváme nové vědomosti.
Cestujeme.
Překonáváme své strachy.
Zkoušíme něco nového.
Procházíme se (nepleťte si s „utíkáme do práce“ nebo „jdeme na nákup“) bez jakéhokoli určitého cíle.
Zabýváme se tvorbou.
Stýkáme se s příjemnými lidmi.
Stýkáme se s lidmi, kteří nás podporují a věří v nás.
Zabýváme se svým tělem (vhodná jsou jakákoli tělesná cvičení, tanec, sauna, plavání).
Uvolňujeme nějaký materiální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte v nově zařízeném pokoji).
Uvolňujeme emocionální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte, když dokážete odpustit a s někým se smířit).
Říkáme „ne“, když se nám chce říci „ne“ a říkáme „ano“, když se nám chce říci právě „ano“.
Začínáme dělat to, co si srdce žádá.